Jdi na obsah Jdi na menu
 


§ 10.2.3 Vzdělávací plán navržený ravem Elijahu ben Moše Bašjači

Písmo svaté nelze správně pochopit a interpretovat bez znalosti teologických zdrojů a neteologických vědních disciplín.
Proto rav Elijahu ben Moše Bašjači vypracoval seznam teologických zdrojů a vědních disciplín, které umožní věřícímu člověku správně pochopit a interpretovat Písmo svaté. 
Rav Elijahu ben Moše Bašjači doporučuje, aby studenti studovali teologické zdroje a neteologické vědní disciplíny v následujícím pořadí: *

1) Pět knih Mojžíšových a knihy ostatních proroků spolu s jejich interpretacemi

2) Hebrejská gramatika

3) Exegeze a logické odvozování הֶקֵּשׁ Hekkéš (rav Elijahu ben Moše Bašjači doporučuje knihy גן עדן Zahrada Eden nebo אדרת אליהו Plášť Elijášův)

4) Formální (výroková a predikátová) logika

5) Geometrie a dílo starořeckého matematika Nikoméda

6) Aritmetika a kniha talmudistického učence rabi Avrahama ibn Ezry ספר המספר Kniha číslic(e) 

7) Hudba

8) Astronomie

9) Přírodní vědy

10) Teologické dílo karaimského učence rava Árona ben Elijahu עץ חיים Strom života

 

* Seznam teologických zdrojů a vědních disciplín není kompletní, protože některé (s největší pravděpodobností matematické) vědní disciplíny a nenáboženské knihy se mi nepodařilo identifikovat.

 

Po důkladném nastudování všech těchto zdrojů by se měl student znovu vrátit k Písmu svatému a při jeho studiu využít všech nabytých znalostí. 
Student by měl vždy kdy je to možné text Písma svatého interpretovat na základě znalosti neteologických vědních disciplín, protože není pochyb o tom, že staří Izraelité měli kromě znalostí v oblasti náboženství i znalosti světských oborů.
To dokazuje verš: Šalomounova moudrost převyšovala moudrost všech východních národů i veškerou moudrost Egypta. (1. Královská 5:10)
Kladný pohled na světské znalosti naznačuje i Izajáš, neboť je psáno: Bude ti jistotou po všechny tvé dny, pokladem spásy, moudrosti a vědění, úcta k
יהוה je jeho bohatstvím! (Izajáš 33:6)
Pokud je ale nějaké tvrzení nebo hypotéza světské vědní disciplíny v rozporu s vírou nebo s Písmem svatým, měl by se student pokusit toto světské tvrzení vyvrátit.

 

Komentář k § 10.2.3

Šestý princip víry zcela jasně poukazuje na hlubokou a upřímnou úctu karaimů k lidskému rozumu. 
To je asi nejpatrnější z části, která tvrdí, že by se měl text vykládat v prostém slova smyslu
פְּשָׁט pouze v případě, že tento prostý výklad neodporuje zdravému rozumu.
Předpoklad, že lidský rozum je dostatečnou zárukou správného posouzení užití výkladu v prostém slova smyslu 
פְּשָׁט je nejlepším důkazem karaimské úcty k lidskému rozumu.
A nakonec převaha doporučených sekulárních zdrojů ve vzdělávacím plánu navrženém ravem Elijahu ben Moše Bašjači jasně dokazuje, že lidský rozum a karaitský judaismus byli úzce propojeni nejenom teoreticky, ale i v praxi.